Lázně Bělohrad

Nevelké městečko v podhůří Krkonoš. Lázně Bělohrad leží v kotlině, kterou vytváří hřeben Chlumu a Kamenná Hůra. Z další strany jsou na dohled zříceny hradů Kumburk a Bradlec, dobře je viditelná i hora Tábor. Jakoby strážcem Bělohradské kotliny je Zvičina, kde je turistická chata.

Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, která se táhla podél říčky Javorka. První zmínka o obci pochází z roku 1354. V té době uprostřed obce stávala tvrz zvaná Koštofrank, dřevěný kostelík a později v jeho blízkosti škola. Panství tehdy patřilo Bořkům z Nové Vsi. Za nového majitele byla tvrz přestavěna na kamennou stavbu. Protože zdi nové tvrze byly bílé, poddaní začali tvrz nazývat Bílým hradem. Odtud pochází i název Bělohrad.

Nejvýznamnější památkou města je barokní zámek pocházející z přelomu 17. a 18. století. Zámek je v současnosti využíván pro potřeby školství a veřejnosti není přístupný.V jednom z křídel zámku je umístěna expozice přibližující místního rodáka K. V. Raise.
Naší pozornosti určitě neunikne ani barokní kostel Všech svatých pocházející z roku 1689. Nedaleko kostela je základní škola, kterou navštěvoval mj. K.V. Rais a právě o ní psal v některých svých dílech. V blízkosti školy, u malého parčíku, najdeme budovu Fričova muzea, které vzniklo v roce 1904 z popudu věhlasného paleontologa, geologa a profesora zoologie Dr.A. Friče. Dr. Frič se léčil ve zdejších lázních a kraj si velmi oblíbil.

Lázeňská léčka v tzv. Anenských slatinných lázních má už téměř stotřicetiletou tradici, základem lázeňské léčby dala bohatá ložiska rašeliny. Lázeňské procedury příznivě působí na pohybové ústrojí člověka, pomáhají při léčbě revmatických chorob, Bechtěrevovy choroby, artróze, pomáhají odstraňovat bolesti páteře, zlepšují stavy po úrazech a ortopedických operacích.

Mezi hosty, kteří zde strávili léčebný pobyt, patří řada známých osobností – např. Karel Václav Rais, Karel Moor, Eliška krásnohorská či Karel Jaromír Erben.